S termínem mind-muscle connection jste se už nejspíše setkali, pokud se nějakou dobu věnujete cvičení.
Nejdříve ale pojďme na ujasnění pojmů, ať se v tom zvládneme zorientovat:
Schopnost “soustředit se na něco” je považována za nedílnou strategii v oblasti motorického učení.
Zaměření pozornosti lze operativně definovat jako to, na co jedinec myslí při provádění daného pohybu nebo činnosti. Existují dvě základní strategie soustředění pozornosti: vnitřní a vnější.
Vnitřní soustředění představuje přemýšlení o daném pohybu během výkonu, zatímco vnější zahrnuje přesun koncentrace zaměřené na výkon do vnějšího prostředí.
Jiná definice hovoří o vnějším typu, jako o pozornosti zaměřené na účinek konkrétní akce a o vnitřním, jako o pozornosti zaměřené na samotnou akci.
Této studie se zúčastnilo třináct mužů, alespoň s dvouletými zkušenostmi s odporovým tréninkem minimálně 3x do týdne. Před začátkem experimentálního protokolu účastníci provedli druhé 5minutové individuální zahřátí a seznámili se s přístrojem sEMG (surface electromyography = povrchová elektromyografie).
Po zahřátí byli účastníci instruováni, aby provedli 1 sérii 4 opakování benchpressu s 50% 1-RM a 1 sérii 4 opakování s 80% 1-RM.
Po 3minutové přestávce účastníci provedli 2 série po 4 opakování s 50% a s 80% 1-RM (oddělené 1 minutou). Před začátkem série byly dány verbální pokyny k izolaci svalů hrudníku (“během této série se snažte používat pouze svaly hrudníku’’)a následně k izolaci tricepsových svalů (“během této série zkuste použít pouze svaly tricepsu”).
Výsledkem byl významný účinek verbálních pokynů pouze pro dlouhou hlavu tricepsového svalu. Ostatní svaly nebyly verbálními pokyny ovlivněny. Zdá se tak, že subjekty byly primárně zaměřeny na zvedání zátěže, při použití velké váhy. Dále pak výsledky potvrzují, že vnitřní soustředění by mohlo být užitečnější, pokud je našim cílem zvýšit aktivitu konkrétního svalu a vnější zase při snaze dosáhnout zlepšení výkonu.
